Nehostinné prostředí daleko od domovské planety, mise, do které se vložila spousta kapitálu a také spousta nadějí, stroj budoucnosti a manévrovací schopnosti dosud nevídané. Takto popisují sondu, která se před pěti lety vydala na cestu k Jupiteru, její strůjci i kritikové.
Co ale o této sondě a jejích vlastnostech víme? V čem je jiná, než sondy, které NASA vypustilo do vesmíru před ní? Zeptali jsme se.
1. Rychlost
Sonda dokáže nabrat rychlost díky gravitaci Jupiteru, které se progresivně zrychluje na rekordy, které by na Zemi nebyly vůbec proveditelné. To dělá ze sondy Juno rekordmana – nejrychlejší produkt, který kdy lidstvo bylo schopné vyrobit. Ve finální fázi dosedání na planetu dosahovala sonda rychlosti asi 260 tisíc kilometrů v hodině, což je desetinásobek rychlosti startu raketoplánu, který vyzdvihl k měsíci Neila Armstronga v šedesátém devátém roce. Na oběžné dráze Jupiteru sonda zpomalí na dvě stě deset tisíc kilometrů, aby se přiblížila co nejblíže k mračnům, která si vědci přejí vyfotografovat.
2. Titan
Aby sonda odolala magnetickému poli, které se vyskytuje na oběžné dráze Jupiteru, musí být její obal z titanu, který váží skoro dvě tě kilogramů. Dá se říct, že se jedná o protiatomový kryt, protože planeta je silně radioaktivní.
3. Solární technologie
Jelikož je tato mise nejnáročnější v historii, celá sonda je postavená tak, aby byla schopná fungovat i v hlubokém vesmíru, kde je třicetkrát méně světelné energie než na zemi. Proto má ty nejlepší solární technologie a také nejúspornější elektroniku, kterou kdy člověk vymyslel. Přesto aby dokázala fungovat, nesmí se dostat do stínu Jupiter a tedy mimo solární záři.
4. Veřejnost
Na tom, co bude Juno fotografovat, se podílejí i občané. NASA vytvořilo webovou stránku, pomocí které můžete i vy vybrat, co bude sonda Juno na Jupiteru fotit.