Pranostiky vycházejí z dlouhodobých historických pozorování a v jistém ohledu předcházely meteorologii a meteorologickým modelům.
Některé se vztahují celkově na daný měsíc a mnohdy bývají pro lepší zapamatování psané ve verších.
Např.: V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
Chladný květen, červen vlažný – je pro sýpky, sudy blažný.
Červen studený – sedlák krčí rameny.
Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
Červnové večerní hřmění – ryb a raků nadělení.
Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
Jiné pranostiky připadají ke konkrétnímu datu v měsíci či jménu, které má v ten den svátek.
Např.: 5. červen – Svatý Bonifác Norbert a Robert jsou malí ledoví muži
6. červen – O svatém Norbertu chladno jde už k čertu
8. červen – Medardova kápě – čtyřicet dní kape
– Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá
12. červen – Svatá Tonička mívá často uplakaná očička
13. červen – Na svatého Antonína broušení kos započíná
15. červen – Déšť na Víta – špatný budou žita
24. červen – Na svatého Jána otvírá se k létu brána
– Déšť na svatého Jana Křtitele, nenasbíráš ořechů do věrtele
27. červen – Prší-li na Ladislava, déšť po sedm neděl trvá
29. červen – O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší
– Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub
Jak je zřejmé, pranostiky jsou jakýmsi předstupněm předpovědi počasí.
V dřívějších dobách je však nehlásili odborníci, nýbrž je dali dohromady prapradědečkové a praprababičky na základě pozorování přírody.
Často dávali do souvislosti to, co pro ně bylo velice důležité – vztah počasí a úrody, na které byli mnohdy závislí.
Zkuste si některou z nich zapamatovat.
Naučit je Vaše děti.
A pomoci tak uchovat lidovou kulturu i pro budoucí generace.
Co třeba: Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září, ať víte v jakém stylu do podzimu obnovit svůj šatník?