IRSKÝ OSTROV SKELLIG ROCK je každým rokem obležen mnoha návštěvníky. Nejsou to ale turisté, kteří si tu zaplatili dovolenou. Přilétají sem tisíce hnízdících mořských ptáků. Jedním z nich je papuchalk bělobradý. Krásně zbarvený pták, který má zvláštně posazené oči. Díky nim se stále tváří, jako by mu celý svět ubližoval. Zajímavé je jejich zbarvení.
§ Když byste je viděli na irských ostrovech na jaře a v létě, mohli byste obdivovat krásné barvy, kterými je příroda obdařila.
§ Z těchto ostrovů odlétají koncem července a míří do severního Atlantiku a Severního ledového oceánu.
Tam ale nikde nehnízdí. Většinou je jim domovem otevřený oceán. Je naprosto úžasné, že dokáží sedět na vodě, která je zmítána obřími vlnami.
§ A právě v tu dobu se jejich barvy ztrácí. Jako by jim rozbouřené moře jejich krásu smylo.
Nenechaví rackové
V zimě se tito ptáci musejí vypořádat s Poseidonem, v létě s nenechavými racky. Papuchalkové hnízdí v norách, které si vyhloubí na travnatých svazích. Hnízdo si vystelou trávou, peřím a mořskými řasami. Po vysezení mláďat se do péče zapojí oba rodiče.
o Prakticky celý den se nezastaví a jen shánějí něco do zobáčku pro svá hladová mláďata.
o Někdy se pouštějí za potravou i do velkých hloubek.
o Pod hladinou jim silná křídla slouží jako výkonná pádla.
Papuchalkové mají chytře uzpůsobený zobák, který jim dovolí držet až třicet rybek naráz. A teď nastává problém. Jak se dostat zpět ke svým mláďatům i s úlovkem? Na cestě totiž hlídkují hladoví a vychytralí rackové, kteří jsou líní si sami sehnat potravu. Ukrást ji papuchalkům jim přijde pohodlnější. Papuchalkové si pomáhají tím, že ostrov několikrát obkrouží, až vyhodnotí správnou situaci na přistání. Takto se musejí snažit celých padesát dnů, dokud nejsou jejich potomci schopni sami vyletět na moře.